Jakožto dcera zarytého odpůrce režimu jsem se narozdíl od svých vrstevníků krmených výrazy  „собака“, „здравствуйте“ a  „товарищ“ seznamovala se slovíčky der, die, das u soukromého učitele  (rodiče mi dokonce kvůli němčině napsali omluvenku z lampiónového průvodu s dodatkem - kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem).

Naše první setkání v mých raných 10 letech bylo neočekávané. Zpočátku náš vztah nebyl jednoduchý, ale při dalším setkání na základní škole jsme si na sebe již zvykly. Od té doby mě němčina provází na cestě životem a je mi neustále po boku. Společně jsme spolu odmaturovaly, absolvovaly roční intenzivní kurz na jazykové škole zakončený velkou státnicí. Úspěšně jsme zvládly přijímací zkoušky na Pedagogickou fakultu MU a po šesti nádherných letech mě nezklamala ani u státních závěrečných zkoušek.Věnovala jsem jí i celou svou diplomovou práci. V posledním roce mého studia jsme se spolu vydaly na pár měsíců na výlet za kamarády do německého Regensburgu.

Ani po promoci jsme se neodloučily. Již pátým rokem předáváme naše zkušenosti a vědomosti dál a snažíme se široké masy přesvědčit o kráse německého jazyka a jeho potřebnosti a použitelnosti. Zatím statečně odoláváme tlaku anglického frontálního útoku, který nás nijak neovlivnil ani neohrozil.

Úvod - 1 - >>